Frank a Katrin Heckerovi: Průvodce přírodou na výlety

Detailní popis produktu

Flóra a fauna střední Evropy je neuvěřitelně rozmanitá – stejně jako je rozmanitá středoevropská krajina. Některé rostliny a živočichy dobře znáte, s jinými se máte možnost v tomto průvodci seznámit. Nebude vám pak dělat problémy rozpoznat je třeba na dovolené. Kniha vás zavede do různých středoevropských oblastí, tzv. biotopů, pro které jsou typické určité rostliny a živočichové. Tak se dokážete jednoduše zorientovat všude tam, kam při svých cestách zavítáte.

Jezevec se cítí nejlépe v lese, kdežto ježek se rád zdržuje v blízkosti lidských sídel. Kdo tohle zná, dokáže všude v přírodě snadno objevit a pozorovat nejrůznější zvířata a rychle je poznat podle typických znaků či stop, které za sebou zanechávají. Pokud si chcete na procházce také na něčem pochutnat, v tomto průvodci máte možnost seznámit se s běžnými jedlými rostlinami našich lesů a luk a naučíte se spolehlivě rozpoznat ty jedovaté a zdaleka se jim vyhnout. 

Ať už vyrazíte do lesa za městem, kocháte se rozmanitostí přírody uprostřed luhů a hájů, sluníte se u jihočeského rybníka nebo třeba sjíždíte divokou Salzu, šplháte po tatranských štítech či vycestujete až k mořskému pobřeží, flóra a fauna střední Evropy vás uchvátí svojí pestrostí. 

V průvodci přírodou na výlety najdete:

• popisy 550 nejvýznamnějších a nejznámějších živočichů, rostlin a hub
• více než 800 fotografií se zřetelně viditelnými typickými znaky
• dodatek „ŽIVOČICHŮM NA STOPĚ“: přítomnost živočichů vám prozradí jejich stopy, známky okusu, trus, nory či hnízda

V každé kapitole najdete druhy uvedené vždy ve stejném pořadí: od hub a rostlin k živočichům, v rámci živočišných druhů pak od bezobratlých přes ptáky k savcům. Najdete zde výběr nejčastějších, nejtypičtějších, ale také těch nejkrásnějších rostlin a živočichů, s nimiž se s největší pravděpodobností v daném prostředí setkáte.

• BIOTOP LES
  • Šťavnatá zeleň listů, veselé cvrlikání ptactva a uklidňující šumění ve vrcholcích stromů: les jako místo klidu a odpočinku je pro člověka nenahraditelný. Lesy představují velmi významný biotop pro celou řadu živočichů a rostlin, s nimiž se potkáváme na vycházkách. Není ovšem les jako les. Podle toho, zda se procházíme po jehličnatých lesích, vlhkých lužních lesích, suchých a písčitých borovicových lesích nebo druhově bohatých smíšených listnatých lesích, nalézáme zcela odlišné rostliny a živočichy v prostředí, které se vyznačuje zcela individuálním rázem.
• BIOTOP LOUKA A POLE
  • Na polích a loukách se kopretiny, chrpy a rudý vlčí mák předhánějí v zářivosti svých barev, včely a čmeláci si pobzukují vedle poletujících motýlů a kobylek, zatímco kukačka neomaleně vyvolává své jméno do kraje. Je to místo, kde lišky dávají dobrou noc a čápi se promenádují na svých vysokých červených nohou. Všechny naše současné louky kromě luk horských stvořila lidská ruka, což samozřejmě tím spíše platí o polích. Vznikl tak nový biotop pro řadu rostlin a živočichů.
• BIOTOP LIDSKÁ SÍDLA
  • Příroda je často nejpoutavější právě tam, kde ji zažíváme v bezprostřední blízkosti a každý den: ve svém okolí. Je pozoruhodné, kolik planých rostlin a divokých živočichů upřednostnilo život v těsném sousedství s lidmi. Sedmikráskám se tak nejlépe daří na našich trávnících, plchové přezimují v kůlnách, vlaštovky využívají domovní zdivo jako náhradu za skály a čápi místo na stromech hnízdí na komínech. Patří sem samozřejmě i méně oblíbení nájemníci, jako jsou mouchy nebo obávané vosy. Platí přitom, že čím více toho o rostlinách a živočiších a jejich přirozeném způsobu chování víme, tím lepší může být naše soužití s nimi, popř. se před nimi dovedeme chránit.
• BIOTOP VODA
  • Idylické rybníky, divoké řeky a zurčivé potůčky – všude mají domov zcela specifické rostliny a živočichové. Některé druhy žijí na vodní hladině, to jsou například lekníny a dlouhonohé bruslařky, jiné, jako věčně číhající lovčíci nebo štěbetaví rákosníci, přebývají na březích, nad vodou loví lesklé vážky. Četní a nanejvýš zajímaví živočichové žijí ukryti před našimi zraky v samotné vodě. S trochou trpělivosti a pomocí obyčejného kuchyňského sítka a prázdného kelímku od jogurtu můžete pozorovat a důkladně poznávat i je!
• BIOTOP HORY A VELEHORY
  • Ať již se jedná o hořec, tetřeva či kozorožce, v horách potkáváme naprosto jedinečné rostliny a živočichy, kteří v mnoha případech dokážou žít skutečně pouze zde. S každým výškovým stupněm přitom nacházíme zcela odlišné biotopy: stupeň pahorkatin a vrchovin se zvedá nad nížinami asi do výšky 800 m n. m. a obvykle jej tvoří kulturní krajina. V horském stupni do výšky cca 1700 m n. m. rostou lesy složené z buků, dubů, smrků a modřínů. Následný subalpínský stupeň sahá do výšky kolem 2400 m n. m., lesy postupně přecházejí v zakrslé stromy a nakonec již jen zakrslé keře. Zde se nachází hranice lesa. V alpínském stupni, který sahá až k samotným vrcholkům nejvyšších evropských pohoří, jsou dřeviny stále nižší, daří se tady již jen pěnišníkům a drobným vrbičkám, bylinám a nakonec pouze poduškovitým rostlinám a lišejníkům.
• BIOTOP POBŘEŽÍ
  • Do středoevropského regionu spadají také pobřežní oblasti. Tam, kde příliv a odliv dvakrát denně nechává jako mávnutím kouzelného proutku zmizet a opět se vynořit Severní moře, se nachází jeden z celosvětově nejvýznamnějších ekosystémů: watty neboli pobřežní mělčiny Severního moře. Svým dočasně odhaleným mořským dnem, bohatě kvetoucími slanisky, dunami a skalnatými mělčinami přitahuje bezpočet zcela mimořádných rostlin a živočichů. S mnoha z nich se samozřejmě setkáváme na procházkách různými pobřežními biotopy.
• ŽIVOČICHŮM NA STOPĚ
  • V lesích, na polích, v parcích, zahradách a na loukách žije mnoho živočichů, které máme možnost spatřit jen zřídka. To platí zejména o savcích, kteří jsou aktivní většinou za soumraku a v noci a ještě k tomu jsou značně plaší. Klasickou indicií je stopa, kterou pohybující se zvíře zanechává v měkké půdě. Mohou to však být i další skutečnosti: odřený kmen stromu, rozválená půda v lese nebo kupa zeminy na louce, ohryzané jedlové šišky, hnízdo v křoví spletené ze stébel, peří, trus nebo vývržky a mnoho dalšího. Bystrému pozorovateli mohou známky zvířecí přítomnosti vypovědět mnohé o jejich výskytu a chování.
• JEDOVATÉ ROSTLINY
  • Řada rostlin obsahuje jedovaté látky, které mohou mít za jistých okolností i smrtící účinky. Na zadní klopě najdete přehled obzvláště jedovatých druhů, které byste měli znát, abyste sebe a své děti ochránili před otravou. Ve výběru je kladen důraz na druhy, které najdeme vysázené všude v zahradách, parcích a na hřbitovech. Tento seznam si ovšem nikterak nečiní nároky na úplnost, mnohé další rostliny jsou rovněž jedovaté. Měli bychom se držet zásady, že nikdy nejíme rostliny, plody nebo houby, které s naprostou jistotou nedokážeme určit.

Jednoznačné určování v průvodci na toulkách přírodou usnadní barevné značení.

V rámci jednotlivých biotopů jsou rostliny a živočichové uváděni vždy v témže pořadí: od rostlin k živočichům a od „malých“ po „velké“, tedy od bezobratlých až po velké obratlovce.

• HOUBY – nejběžnější a nejkrásnější houby našich lesů, jako jsou hřiby, muchomůrky a lišky.
• KAPRAĎOROSTY – kromě kapradin se sem řadí také přesličky a plavuně. Netvoří květy, ale rozmnožují se pomocí spor.
• ŘASY – nejhojnější a nejnápadnější řasy nejbližších moří.
• KVĚTINY – plané rostliny, od trav přes sedmikrásku po hořec.
• STROMY A KEŘE – to jsou rostliny, které alespoň zčásti dřevnatí.
• BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ – sem řadíme veškerý hmyz žijící na souši i ve vodě: vážky, motýly, červy, mlže a plže.
• RYBY – najdete mezi nimi naše nejběžnější sladkovodní druhy, jako je úhoř, štika nebo kapr.
• OBOJŽIVELNÍCI A PLAZI – k obojživelníkům patří skokani, ropuchy, čolci a mloci. Žijí převážně v blízkosti sladkovodních ploch. K plazům se řadí ještěři, hadi i hadům podobní slepýši.
• PTÁCI – od pěvců, jako je maličký střízlík a dobře známý kos, přes holuby, kachny, racky, datly až po majestátní orly.
• SAVCI – od drobných rejsků přes ježky, kuny a lišky po jeleny.